V roce 2006 jsme s doc. Kamilem Kopeckým začali mapovat různé komunikační fenomény probíhající v rámci online komunikace. Prostředí internetu bylo v té době vzhledem k bezpečnosti silně neregulované, neboť nastavená bezpečností pravidla se týkala spíše zabezpečení hardwaru a softwaru, ale nepostihovala ochranu uživatelů, což se ve světě projevilo nárůstem různých patologických jevů v rámci online komunikace. K nejvážnějším problémům v té době patřila kyberšikana a kybergrooming, resp. sexuální predátoři na internetu. V našem prostředí tyto problémy naštěstí ještě nerezonovaly, ale už v té době jsme předpokládali, že je jen otázkou času, než se tyto trendy dostanou také k nám. Začali jsme se tedy intenzivně věnovat jejich studiu. Po sériích článků začal o toto téma narůstat zájem i v českém prostředí, což nás vedlo k založení projektu, který by se této problematice věnoval komplexněji. Tak vznikl v roce 2008 projekt E-Bezpečí.
Postupem času jsme teoretické bádání přenesli také do vzdělávání, začali jsme školit učitele, policisty, právníky, sociální pracovníky a další profesní specialisty, pořádali jsme besedy ve školách pro žáky i jejich rodiče. Kromě preventivních aktivit jsme se věnovali pravidelným výzkumům problematiky v českém prostředí (cílovou skupinou většiny výzkumů byli žáci ZŠ a studenti SŠ) a zřídili jsme také online poradnu Napiš nám.
Projekt E-Bezpečí byl v roce 2010 institucionálně zastřešen Univerzitou Palackého v Olomouci, kde se stal základním kamenem nově vzniklého Centra prevence rizikové virtuální komunikace. Další aktivity už tedy probíhaly pod touto záštitou.
I když jsem se zpočátku podílela na všech výše popsaných aktivitách, postupem času jsme se začala více zaměřovat právě na oblast vzdělávání. Připravovala jsem vzdělávací obsah, organizovala vzdělávací akce, které jsem z části také realizovala jako lektor, školila jsem nové lektory a připravovala nejrůznější publikace. Mnohé z těchto aktivit byly uskutečňovány zejména díky nejrůznějším projektům, ať už municipálních, krajských či dotovaných ministerstvy (MŠMT, MV ČR), a nebo ze zdrojů soukromých nadací (O2, Vodafone, Google, Seznam.cz a další). Tyto projekty jsem koordinovala a administrovala. Od svého vzniku prošlo našimi vzdělávacími aktivitami více než 60 000 žáků a přes 10 000 dospělých.
V době mého působení získal projekt E-Bezpečí několik významných ocenění. V roce 2009, tedy rok po svém vzniku, získalo E-Bezpečí 3. místo v národním kole Evropské ceny prevence kriminality MVČR. O 6 let později se v této soutěži umístilo na místě 1. Projekt také získal cenu Významný projekt Olomouckého kraje.
V projektu E-Bezpečí jsem pracovala 10 let, až do roku 2018, kdy jsem cítila potřebu začít se profesně věnovat i jiným tématům.
Pro projekt E-Bezpečí jsem připravila přehledové listy shrnují podstatné informace k různým nebezpečným fenoménům jako je KYBERŠIKANA, KYBERGROOMING, STALKING A KYBERSTALKING a HOAXING.
Skládanka NEBEZPEČNÉ JEVY SPOJENÉ S POUŽÍVÁNÍM INTERNETU A MOBILNÍCH TELEFONŮ je stručným přehledem těchto jevů.
Příručku PRAVIDLA BEZPEČNÉHO POUŽÍVÁNÍ INTERNETU jsem věnovala rodičům, kteří jsou nejdůležitějším článkem každé prevence. Představuje nejpodstatnější informace, jež by měli rodiče vědět, i způsob, jak s nimi seznamovat děti.
Stala jsem se také spoluautorem příručky RIZIKA VIRTUÁLNÍ KOMUNIKACE, která je určena učitelům a rodičům. Tato publikace se věnuje kyberšikaně a kybergroomingu.
Nebezpečí elektronické komunikace
Nebezpečí elektronické komunikace 2
Nebezpečí internetové komunikace IV
Zobrazení: 2589